Velikonoce ve štítarské stáji

  Čas běží jako voda, a než se kdo nadál, jsou tu Velikonoce. A s nimi další prázdniny u koní. A jak to vidí naši čtyřnozí kamarádi? Posuďte sami.

Středa

Tessi : „Neměly by teď někdy přijet holky? Už tu dlouho nebyly. Slyšela jsem, že mají mít nějaké prázdniny.“

Rára : „ Kdepak, dneska nepřijedou, byli jsme s Artem a Levisem na vyjížďce v lese. Kdyby měly přijet, panička by s ježděním počkala na ně.“

Zina : „ No, nevím. Posledně taky přijely až večer.“

Artuš: „ Houby s octem, koukejte… jsou tady!“

Čtvrtek

Inka : „ To je super, že holky dorazily. Panička mě konečně zase jednou vzala ven.“

Zina : „ Hm, a mě včera na lonž, a dneska ven. I když, dneska to šlo.“

Levis : „ No jo, ale šli jsme jenom na krok…To nebyla žádná sranda.“

Artuš : „ Ty bys taky pořád jenom lítal. Zase jsme šli bez sedel.

Inka : „ Co máš proti lítání?“

Pátek

Rára : „ Dneska to na jízdárně celkem šlo.“

Zina : „ Ani bych neřekla. Venku by bylo líp.“

Tessi : „ No jo, panička si pro jistotu vzala sebou lonž a bič. Kdybys náhodou Báru nechtěla poslouchat. Jako minule.“

Zina : „ No právě. Když Bára pořádně neví, co chce. A mě to potom nebaví…“

Artuš : „ Nevymýšlej si. Na cval a skákání jsi měla Markétu, a taky se ti nechtělo.“

Levis : „ A víte, co bylo nejlepší? Že nás holky potom vzaly na louku, a nechaly nás pást. Mňam. Ve výběhu ještě trávu nemáme.“

Sobota

Levis : „Teda, to snad panička nemyslí vážně. Vezme nás ven, a skoro vůbec necváláme. Kdy už nás konečně nechá pořádně proběhnout?“

Tessi: „ Víš, kdybys hned na první louce s Agátou neutekl, možná bysme se i proběhli.“

Levis : „ Ale mě to takhle nebaví.“

Rára : „ Myslíš, že nás jo? Ty utečeš, a my jdeme místo na louku na Újezdě do lesa. Panička má strach, abys někoho nevyklopil.“

Zina : „ Šetřete síly, kamarádi. Slyšela jsem, že zítra jdeme zase na jízdárnu. Budeme skákat.“

Artuš : „ No nazdar.“

Neděle

Levis : „ No, na jízdárně to dneska nebylo zlé.“

Artuš . „ Jasně, povedlo se ti konečně někoho vysadit, tak jsi spokojený.“

Tessi : „ Teď se ale musím Levise zastat. Se Šárkou neutíkal, nevyhazoval, před překážkami ani jednou nezastavil. Za to, že Šárka neví která ruka je levá, a která pravá, fakt nemůže.“

Rára : „ Náhodou, mně se tam taky líbilo. Proběhla jsem se, zaskákala si…“

Zina : „ Jo, hrála sis s Barčou na raketu. A panička tě nechala jít ten parkur třikrát.“

Rára : „ No a? Barča se nebojí. Já chtěla skákat, Barča chtěla skákat, jenom jsme se trošku neshodly na tempu. A taky na tom, co vlastně skáčeme. A ty jsi šla parkur taky dvakrát.“

Zina : „ Ale jenom proto, že Markéta nechtěla skákat ze cvalu.“

Levis : „ Ona by i chtěla, ale ty jsi dělala, že nevíš, že chce cválat.“

Zina : „ Můžu já za to, že mi nedala správnou pobídku? Kdyby mě pobídla správně…“

Artuš : „ Tak by se ti stejně nechtělo. Ale musím pochválit Sandru. Skáče teprve chvíli, a jde jí to docela dobře. Sice občas nejde s pohybem, občas mi nepovolí otěže, ale snaží se.

Tessi : „ No jo, mají se všechny ještě co učit. Škoda že dneska odjíždějí.“

Levis : „ Agi tu zůstává do zítřka.“

Rára : „ Tak to se půjde na vyjížďku. Uvidíme, koho panička vezme.“

Levis : „ Doufám, že půjdu já. Třeba se konečně proběhnu.“

Artuš : „ Jenom to ne.“

Pondělí

Tessi : „ Tak nám holky odjely…“

Zina : „ Všechny ne. Agi tu zůstala. Odjíždí až dnes.“

Levis : „ Jo, konečně jsem se pořádně proběhnul. Panička nás s Rárou vzala na Újezd. To byla paráda! Škoda, že Agi jede domů. Bude tu nuda.“

Artuš : „ Neboj, než se naděješ, děti zase přijedou. O prázdninách jich bude tolik, že je nestačíš spočítat.“

Rára : „ Já si po tom týdnu docela ráda odpočinu. A neboj, nudit se nebudeme. Panička určitě něco vymyslí.“