Ze života našich koní 8

Levis: „ Dneska jsme měli jít na procházku.“

Artuš: „ No jo, jenže přijela Klárka, a panička změnila plán. Šli jsme pracovat na louku.“

Rára: „ A já se tak těšila…“

Tessi: „ Tak půjdeme zítra. Netěšila ses náhodou na to, že zase s někým utečeš?“

Rára: „ A proč ne? Vždyť je to sranda.“

Zina: „ No, zase tak velká legrace to není. Co kdyby se tvému jezdci něco stalo?“

Rára: „ Ale, co by se komu stávalo. Sára z Arta dneska spadla a nic jí není.“

Artuš: „ To je náhoda. Nic moc se jí sice nestalo, spadla do sněhu, ale pořádně se lekla. Kdoví, jestli bude ještě chtít cválat. Já se snažil udržet ji nahoře, ale zázraky neumím.“

Dája: „ Tak se mi zdá, že Rára má moc elánu. Asi by potřebovala víc práce.“

Rára: „ Ty máš co povídat. Ty nepracuješ vůbec.“

Dája: „ Já nemusím. Já už mám odpracováno. A náhodou, s dětmi bych se občas prošla docela ráda.“